Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  David Kraft

David Kraft

D.Kraft
D.Kraft

Rok narození : 1980

www.astronom.cz/deavi

David Kraft se k astronomii poprvé dostal začátkem roku 2005, kdy vstoupil do světa internetu a následně i do světa astronomie. Jejímu kouzlu propadl a již brzy si pořídil svůj vlastní dalekohled - Newton 200/1000 na těžké německé montáži EQ-6. Protože jej již od začátku lákala krása astrofotografie, rovnou si tuto montáž doplnil o GO-TO navádění Skyscan. Automatické navádění využívá dodnes, což mu zrychluje a usnadňuje práci s vyhledáváním objektů a jejich nastavením do zorného pole fotoaparátu.

Postupně se začínal seznamovat hlavně s montáží a zpočátku spíše všechno zkoušel a testoval než koukal na oblohu. Ale věděl, že nezůstane jen u pozorování a že se pokusí se o fotografování noční oblohy, o čemž se do této doby domníval, že je doménou pouze velkých observatoří a velmi drahých přístrojů. WWW stránky českého astrofotografa Martina Myslivce jej však přesvědčily o opaku a postupně dospěl k názoru, že tak krásné snímky jde pořídit i dostupnou cestou.

V lednu 2006 si koupil menší refraktor SW ED 80/600 mm a digitální zrcadlovku EOS 300D a začal zkoušet fotit hlavně Měsíc a Slunce. Po dokoupení pointačního dalekohledu a okuláru se vrhnul na Deep Sky objekty. V této chvíli nastal zlomový okamžik v další činnosti v astrofotografii a David Kraft, spokojen s výsledky svého dosavadního fotografování přešel na stále obtížněji fotografovatelné objekty.

V létě roku 2006 se rozhodl obětovat fotoaparát vyjmutím původního filtru a nahrazením nového ATC-CL1 a cesta za skutečnou krásou astrofotografie mohla začít. Jelikož ruční pointování přes okulár bylo již nevyhovující, pořídil si na podzim TV guider s citlivou kamerkou Watec pro automatické pointování.

Ani zde se však technický vývoj fotografického příslušenství nezastavil. Na začátku roku 2007 přibyl kvalitní APO refraktor Zenithstar 110/770 mm, dalekohled s velmi precizním zpracováním a kvalitní optikou americké firmy William Optics.

Po intenzivním ročním fotografování a s novými získanými zkušenostmi přišlo pomalé zklidnění hektické doby, už není prioritou za celou noc nafotit co nejvíce různých objektů, ale spíše zkvalitnit jednotlivé snímky. Díky novým metodám zpracování a skládáním individuálních obrázků získávají ty nové na kvalitě a kráse.

V součastné době David Kraft postupně opouští od fotografování zastaralou digitální zrcadlovkou EOS 300D a přechází na modernější 14-bitovou digitální zrcadlovku EOS 40D, kterou čeká výměna filtru za citlivější na H-alfa. A výhled do budoucna? Rád by přešel na chlazenou CCD kameru QHY8 a samozřejmě dělal stále hezčí a kvalitnější snímky.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Řasová mlhovina v Labuti Autor: David Kraft
Řasová mlhovina v Labuti
Autor: David Kraft
Mlhovina M8. Autor: David Kraft
Mlhovina M8.
Autor: David Kraft
NGC 6888. Autor: David Kraft
NGC 6888.
Autor: David Kraft
M42. Autor: David Kraft
M42.
Autor: David Kraft


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »