Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Martin Jelínek

Martin Jelínek

Držitel Kopalovy přednášky za rok 2018

Mgr. Martin Jelínek Ph.D. (* 1975) vystudoval astronomii a astrofyziku na MFF UK v r. 2002. Pracoval poté v IAA – CSIC (Španělsko), v roce 2014 obhájil na Univerzitě v Granadě (Španělsko) disertaci PhD. Od července 2015 působí ve Stelárním oddělení Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, v současnosti vede Skupinu astrofyziky vysokých energií.

Dr. Jelínek se už během vysokoškolských studií věnoval digitálním metodám detekce občasných jevů, především zábleskovým zdrojům záření gama (GRB), jejichž astronomická povaha byla rozpoznána až 30 let po prvních detekcích v roce 1997 díky objevu téměř synchronních rentgenových protějšků a optických dosvitů.

Podílel se významně na vývoji robotického teleskopu BART v Ondřejově díky vývoji důmyslných programů pro rychlé a přesné navádění dalekohledu na polohu GRB po internetovém poplachu. BART je však vhodným nástrojem i pro sledování výbuchů supernov v cizích galaxiích, fotometrické proměnnosti kvasarů, kataklyzmických hvězd a dvojhvězd a obecně pro hledání optických protějšků efemérních jevů v oborech spektra pozorovatelných pouze z kosmu.

Během svého pobytu ve Španělsku se zabýval programováním a pozorováním sítí robotických dalekohledů BOOTES. V letošním roce se stal prvním autorem souhrnné práce o výsledcích těchto nevelkých, ale mimořádně úspěšných přístrojů zejména při sledování optických protějšků a dosvitů GRB: M. Jelínek et al. [A decade of follow-up by BOOTES in Spain (2003-2013); Adv. in Astronomy, 2016] - https://www.hindawi.com/journals/aa/2016/1928465/. Významný je i jeho podíl na zabezpečení provozu a dálkového ovládání českého robotického dalekohledu FRAM, jenž úspěšně pracuje na stanici Los Leones mezinárodní observatoře Pierra Augera, kde slouží jednak k aktuálním měřením průzračnosti atmosféry kvůli kalibraci energií spršek kosmického záření extrémně velkých energií, ale také k soustavnému pozorování proměnných hvězd, příležitostnému sledování optických protějšků a dosvitů GRB, ale i sledování přirozených a umělých objektů Sluneční soustavy (průlet planetky a kosmické sondy Falcon Heavy). V současné době pracují tři exempláře dalekohledů FRAM - na observatoři Pierra Augera v Argentině, na Paranalu v Chile a na La Palmě (Kanárské ostrovy). Dr. Jelínek je také spoluautorem klíčových prací o optické identifikaci zdroje gravitačních vln (ApJ Lett. 826, L13 a ApJ Suppl. 225, 8 z r. 2016).

Obvyklá scientometrie pomocí databáze ADS ukázala, že Martin Jelínek se podílel od r. 2002 do konce r. 2017 na celkem 94 pracích v prvotřídních recenzovaných časopisech (Nature, Astrophysical J., Astronomy and Astrophysics, Monthly Notices, Earth, Moon and Planets), které až dosud získaly přes 2 750 citací, což odpovídá 29,3 citace na práci a Hirschovu indexu H = 30.

Dr. Martin Jelínek během svého dlouhodobého pobytu ve Španělsku získal řadu jedinečných zkušeností pod vedením významných osobností a dokázal se v tomto náročném prostředí prosadit svou erudicí i pracovním nasazením v oboru mnohopásmové astronomie, jež dosahuje právě v těchto letech pozoruhodných a průlomových výsledků. Jeho návrat domů zajisté přináší nové podněty pro českou účast v tomto překotně se rozvíjejícím oboru současné astronomie.

Kopalova přednáška za rok 2018

 
Kopalova přednáška 2018 byla pronesena 24. listopadu 2018 v prostorách Akademie věd České republiky na Národní v Praze v rámci Dne s Astropisem.
 
Pozorování gama záblesků v době gravitační
 
 


O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Martin Jelínek, Kopalova přednáška


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »